Pavel Reiser

* 1958

Po absolvování lesnické školy začal sloužit u státních lesů na polesí v Černošíně (Lesní závod Stříbro). To se psal rok 1979. Sotva se tamním polesí trochu rozkoukal, musel na vojnu. Do Karlových Varů k organizaci Lázeňské lesy pak přešel v roce 1982, a to přes lesnický úsek v okolí pramenů Střely (Lesní závod Teplá, polesí Toužim). Zde po vojně znovu začínal u státních lesů jako lesník.

V karlovarských lesích nejdříve pracoval jako technik na polesí. Během let postupně zastával různá další místa, bezpečnostní technik, vedoucí střediska, vedoucí správy majetku, zástupce ředitele.

Za léta jeho služby se karlovarské lesy velmi proměnily. Nejvíce je poznamenala, v roce 1990, noční vichřice. Vítr polámal, či vyvrátil mnoho stromů. Později se pro tuto událost vžil název „Kalamita století“. Likvidace škod trvala téměř tři roky a po zpracování vývratů a polomů, se musely všechny holiny urychleně zalesnit. Díky dobré koordinaci prací se podařilo zabránit rozšíření hmyzích škůdců, ale bohužel nezbyl čas a ani prostředky na drobnou údržbu lázeňských zařízení a mnohých lesních cest.

Z tohoto a dalších důvodů napsal Pavel Reiser v červenci roku 1993 spisovateli Páralovi a z prvního neurčitého nápadu vznikla akce, pro kterou se postupně zapálili ještě další nadšenci. Výsledkem bylo, že se podařilo získat prostředky od sponzorů na obnovu altánů a dalších staveb v lesích. "Donátorské období“ trvalo zhruba deset let a vedle řady opravených objektů byla například znovu obnovena „Camera obscura“ nebo k zátiší „U Obrazu“ byl vrácen „Obraz“, respektive jeho kopie. Z nánosů štěrku se v karlovarských lesích opět vynořilo „Čertovo kopyto“.

K rekonstrukcím bylo třeba prostudovat mnohé archivní materiály a odtud byl jen krok k zájmu o souhrnnou historii karlovarských lesů a z toho vyplývající publikační činnost. Některé články pak vedle regionálních médií otiskla i Lesnická práce.

Ovšem nejen prací je živ člověk. Vedle dalších zájmů, literatura, historie, věnoval autor hodně času také hokeji. Záhy začal působit v K. Varech, v tehdejší Slavii, jako vedoucí u žáků a potom postupoval přes všechny věkové kategorie, až nakonec zakotvil u juniorského týmu. V tomto období napsal do různých tiskovin stovky článků o činnosti mládežnických hokejových týmů.